Pokřikování, nadávky, házení věcmi, pošťuchování, nerespektování pravidel slušného chování. To je výčet situací, se kterými se pracovníci NZDM Bedna potýkají u svých klientů, kteří vstupují do služby. V prvních několika týdnech, kdy klienti přicházejí, čelí pracovníci testování hranic, které může vyústit až v různé formy agrese (slovní útoky, ničení majetku atp.).
Při vstupování nových klientů na klub pracovníci často pozorují několik etap vývoje situace.
V první fázi se klienti setkají s tím, že jim pracovníci služby nastavují hranice a důsledně vyžadují dodržování stanovených pravidel klubu, což je pro některé klienty nová situace, se kterou se běžně nesetkávají. Tyto hranice se pak noví klienti snaží testovat a zjišťovat, kam až mohou zajít. Úkolem pracovníků je udržet hranice tak, jak byly nastaveny a nepolevit, i když se tím dostávají do náročných i konfliktních situací. Společně s hranicemi se pak klienti setkávají také se zájmem pracovníků o svou osobu. I tento zájem může být pro některé klienty novou situací, zvláště pokud jde o klienty, kteří pocházející z nefunkčních či patologických rodin, ve kterých se výchova omezuje jen na zajištění základních životních potřeb.
Pokud nový klient nerespektuje pravidla klubu a často je hrubým způsobem porušuje, následuje sankce – dočasný zákaz vstupu do klubu. Klient ale nadále může využívat další formy služby – kontaktní místnost nebo terén.
Při udělení zákazu vstupu na klub většinou nastává druhá etapa testování hranic. Klienti se v této fází často pohybují v blízkosti klubu a pokoušejí se do něj vstupovat, pokřikovat na kamarády i pracovníky, nebo navádět ostatní k porušování pravidel, nezřídka na sebe upozorňují nevhodným způsobem nebo ničením majetku NZDM. Pracovníci tak často intervenují venku před prostory klubu a pomáhají klientům uvědomovat si důsledky jejich chování (pokud nebudou moci přijít do klubu, hrozí výtržnictví a potíže se zákonem, službu ohrožují nevhodným chováním před prostory klubu a mohou tak službě, o kterou mají zájem, působit potíže.). Pro některé klienty je těžké zpočátku přijmout zodpovědnost za své jednání a obviňují ze svého selhání jiné osoby. Práce pracovníků NZDM spočívá ale také ve zvědomování toho, že za své chování jsou klienti zodpovědni sami a nikdo jiný. Zároveň v je této fázi patrný zájem klientů o službu i přes to, že je jim krátkodobě upřena (pohybují se v blízkosti klubu, mají potřebu do něj nahlížet atd.).
Třetí fáze nastává po uplynutí sankce, kdy klient absolvuje rozhovor s pracovníkem. V něm hodnotí nastalou situaci, ke které se klient může vyjádřit. Při rozhovoru dojde většinou k dohodě, ve které se klient zavazuje dodržovat pravidla klubu nebo k nastavení individuálního plánu, který mu pomůže lépe se orientovat v pravidlech a lépe si uvědomovat situace, které mohou vést k porušování těchto pravidel.
Po tomto zhodnocení situace nastává čtvrtá fáze, kdy je možné s klientem začít budovat vztah, na základě kterého je možné začít pracovat na zlepšení jeho situace nebo na podpoře jeho zájmů, dovedností atd. Výsledky práce pracovníků jsou v tomto případě vidět nejdříve po několika týdnech spolupráce s klientem.
Jednotlivé fáze ukazují dobrou praxi NZDM Bedna, která důsledným lpěním na dodržování pravidel klubu nastavuje hranice dětem, které často pocházejí z prostředí, kde je nikdo nevychovává nebo kde jsou hranice velmi posunuté za normy běžné populace. Důsledné držení hranic dává dětem pocit jistoty a bezpečí, což jsou jedny z nejdůležitějších potřeb lidí a jejich nenaplnění přináší negativní dopady, které se přenáší až do dospělého věku. Hranice také dávají klientům jasnou zprávu o tom, co je a není v naší společnosti správné a za co jsou či nejsou zodpovědní. Služba je tak pro klienty bezpečná, transparentní a klienti vědí, co od pracovníků mohou očekávat. Pokud se klient cítí bezpečně, teprve potom se může pracovníkům otevřít. Bez pocitu bezpečí není možné pracovat na dosažení cílů klientů. Důsledné dodržování hranic pracovníky NZDM Bedna toto bezpečí zajišťuje.