PES JAKO KONTAKTNÍ PROSTŘEDEK PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB V TERÉNU

13
Čvc

Při poskytování služeb v terénu se pracovníci pohybují vždy ve dvou – jde především o bezpečnostní opatření. Pokud z nějakého důvodu není možné službu takto zajistit a pracovník se pohybuje v terénu sám, využívá prostor k monitorování lokalit města, vyhledávání nových míst, kde se setkávají mladí lidé a kde tráví svůj volný čas. Do kontaktu vstupuje pouze se známými uživateli, kteří již službu využívají. Paradoxně však v průběhu takto personálně oslabených terénů dochází často k významným kontaktům, a to včetně navazování zcela nových uživatelů. V rámci terénní služby při NZDM Bedna se osvědčilo využít psa – jednak pracovník nemonitoruje lokality zcela sám a jednak pes může působit jako kontaktní prostředek – mnoho mladých lidí má samo psa, nebo s ním má alespoň pozitivní zkušenost. Také monitoring města se psem probíhá do jisté míry odlišně – nutí pracovníka k jiným než zaběhlým trasám, je potřeba se vyhnout místům, kam psi nemohou, naopak se nabízí jít na místa, kam by jinak pracovník nezamířil. To vše může přinést nové poznatky a informace.

Využití psa v terénu má samozřejmě svá omezení – pracovník nevyhledává ke kontaktu mladší děti, které se mohou psa naopak bát. Ale i u těchto mladších dětí, když ke kontaktu dojde, je možné situaci využít k nácviku toho, jak se bezpečně chovat při seznamování s cizím psem. Dalším omezením je závislost na počasí – je vhodné psa mít s sebou jen při dobrém počasí, kdy jsou lidé z cílové skupiny venku. Vzhledem k zákazu vstupu se psem např. do obchodních center by pracovníci mohli přijít o kontakty probíhající v těchto místech v zimě, nebo při deštivém počasí.