V září po nástupu dvou chlapců sourozenců – Petra a Šimona (5 a 6let) jsme se u těchto dětí setkali s rozsáhlými problémy, zejména v chování jako jsou veliké výkyvy nálad, nerespektování pravidel, neklid a upoutávání pozornosti – agresivita, výbuchy a nezájem o aktivity, někdy až drzost. Věřili jsme tomu, že je to do určité míry složitou výchozí situací – o děti se stará matka samoživitelka, bydlí na ubytovně ještě s dalšími dvěma sourozenci a také tím, že chlapci nikdy nedocházeli do předškolního programu tedy do organizovaného kolektivu. Začali jsme děti podporovat při zvyknutí si na nové podmínky, podněty a nároky. Situace byla mnohdy opravdu velmi vyhraněná a jejich pobyt byl z hlediska bezpečí možný pouze právě v malé skupině dětí, kterou Klubíčko umožňuje. Po dvou měsících však stále trvaly obtíže – násilné projevy, rušení, vulgarismy, odmítání až vzdor. Chlapci zkoušeli hranice a také vyvolávali konflikty s ostatními dětmi. Narušena byla také jejich schopnost soustředit se. Postupně a s velkými požadavky na individuální péči a pedagogické strategie však zaznamenáváme mírné zlepšení – chlapci si našli své oblíbené aktivity, zejména nabízené pohybové hry k odreagování, výtvarné tvoření, ale také relaxace a četba pohádek. Povedlo se navázat pozitivnější vztahy s dětmi i učitelkami a došlo k posunu jejich dovedností a tak k posílení jejich sebevědomí! Prožívají radost ze hry s dětmi, prodlužuje se doba udržení pozornosti. Významnou roli hrála také spolupráce s matkou – pravidelné konzultování situace, konkrétní doporučení, pravidelná docházka a zprostředkování návštěvy s dětmi ve středisku výchovné péče. Budeme vytrvale pokračovat také v podpoře předškolních dovedností a přes pokračující obtíže upevňovat jejich vhodné vzorce chování a umožňovat příjemné zážitky Péti a Šimona ve školce.