Na příběhu Luďka chci ukázat konkrétní část naší práce a vyzdvihnout důležitost vzájemné zpětné vazby a reflexe uplynulého dne.
Luděk navštěvuje Bednu již několik let, služby využívá téměř každý otevírací den. Jeho rodina se rozhodla v následujícím roce přestěhovat do Vlašimi. V novém městě by chtěl také chodit do nízkoprahového klubu. Luďkovi jsme nabídli zprostředkování kontaktu s tamním NZDM. Po domluvě s pracovníky vlašimského NZDM se uskutečnil videohovor, kde se Luděk mohl doptat na služby klubu, poznat pracovníky a domluvit si osobní návštěvu.
Po hovoru se Luděk přidal k workshopu na klubu a vyprávěl o průběhu hovoru. Co se dozvěděl, jaký má pocit z pracovníků a mnoho dalšího.
Po zavření klubu se pracovníci schází ke každodenní reflexi a sdělují si důležité informace z průběhu služby. V rámci této reflexe se řešil proběhlý videohovor Luďka s vlašimským NZDM. Pracovnice Bedny, která byla videohovoru přítomna, jej hodnotila jako nepříliš přínosný. Luděk se skoro na nic neptal, na pracovníka téměř nereagoval a jím popisované skutečnosti více méně ignoroval nebo dokonce shazoval.
Druhá pracovnice, která vedla workshop na klubu, k němuž se Luděk později připojil, od něj ovšem měla úplně jiné informace. O videohovoru vyprávěl nadšeně, pracovník, se kterým mluvil, byl podle něj sympatický, klubová pravidla se mu zdála pohodová, takže nebude mít problém s jejich dodržováním. Dostal odpovědi na všechny své otázky a až prý pojede do Vlašimi, určitě se tam zajde podívat a osobně setkat s pracovníky.
Každodenní reflexe uplynulého dne a sdílení důležitých momentů, které jsme u klientů pozorovali, pomáhá zlepšovat naši práci. Nejen že díky tomu vnímáme klienty celistvěji, ale také tím mnohdy předcházíme syndromu vyhoření. Bez této části pracovního dne by se mohla všechna práce na organizaci videohovoru s jiným NZDM zdát zbytečná, protože Luďkovo chování v jeho průběhu naznačovalo, že si z něj nic nevzal. Následně na klubu byl však nadšený. Právě díky večerní reflexi se celkový obrázek zkompletoval. Možná frustrace z nepotřebné práce se rozplynula a pomohla nám vidět, že i přes občasný pocit zbytečnosti má naše práce smysl.