Zuzka strávila v Pixle rok jako dobrovolník a jaké to pro ní bylo ?

9
Dub

Poprvé jsem přišla do NZDM Pixla v únoru 2014. Jelikož jsem předtím docházela do jiného NZDM, kde se navzájem všichni známe, přišla jsem do klubu plná nejistoty. Hlavně, zda to vůbec zvládnu, s kým se tam setkám a co mě čeká. Odbourání prvotní nervozity se nepovedlo ani vedoucí pracovnici, která byla velmi přátelská, ocenila mojí snahu zapojit se do dění klubu a snažila se najít pro mne to nejlepší řešení, jak skloubit studium, brigádu a dobrovolnictví v NZDM. Každou návštěvu se mě ptala, jak se mám, jaké mám pocity z dětí, návštěvy klubu apod. Později jsem se začala zapojovat i do tvůrčích činností a doučování. Poznala jsem na klubu, že pracovníci si na nic nehrají. S porovnáním předchozího NZDM, kde si občas pracovníci hráli na „nelidi“- nikdy jsem nekouřil, nikdy jsem se neopil a ty bys taky neměl. Což v Pixle nebylo a to se mi vážně líbilo! Určité zkušenosti a poznatky využiji a snad již využívám i v osobním životě. Myslím, že jsem se naučila díky dětem mít více empatie, úcty k druhým a vyjela jsem ze starých kolejí. Jsem hrozně ráda za ten rok v Pixle a všem, kteří se chtějí osobně či profesně posunout dál, takovou možnost dobrovolnické činnosti doporučuji. A co by mohlo být jinak? Možná více akčních her (tzn. Výchova zážitkem)- více akčních her ve městě, hry na nevidomé, hledání cesty domů z odlehlejších míst a podobně. :-)